2. díl – Vzpoura, část 2/Uprising, part 2

Země, Colorado Springs – 16. června 2014, 8:00
Příprava svatební hostiny byla v plném proudu. Pozvaní hosté připravovali na zahradě stoly, židle, talíře, příbory a další potřebné věci k oslavě svatebčanů. Když po hodině příprav byla celá zahrada připravena na oslavu, hosté, kteří pomohli s přípravami, se šli převléci, aby se pak mohli vydat rovnou na radnici, kde obřad proběhne. Mezi hosty tam byl Felipe Emerson, který po prvé měl na sobě slavností vojenskou uniformu s hodnosti podplukovníka, když se tak kolem sebe ohlížel, jestli by se mu nezalíbila tam nějaká ženská, bafl na něj zpozad Kevin, který byl taktéž ve vojenské uniformě, ale s hodnosti plukovníka.
„No, pane, vám to ale sluší. Kdybych nebyl chlap, tak bych si vás hned vzal,“ zažertoval Felipe a oba se zasmáli. Kevin nevypadal vůbec nervózní natož, že to hlavní ho čeká za dvě hodiny. Po cestě, která vedle k Marksovému domu, jelo černé auto, když zastavil před domem, hned Kevin věděl, že to byl Martin. Než stihl Martin vystoupit z auta, hned u brány na něj čekal Kevin.
„No vida a prý už to lepší být nemůže,“ s těmito slovy přišel k němu blíže a přivítali se.
„Co všichni dneska s tím máte?“ nechápal Kevin a vydali se oba k Felipemu, který mu na to odpověděl: „Máte den S, což znamená, že než řeknete své nastávající ano, musíme si z vás vystřelit, jak jen to půjde.“
„Jestli vy dva nepřestanete, garantuji vám, že mi na Queenmary budete čistit tak dlouho záchody, dokud si to neodpracujete. A v jídelně určitě uvítají vaši pomoc.“
„Dobrá, už končíme,“ řekl Martin.

Země, San Francisco, Atlantis – 9:30
Všechen personál, který patří pod Atlantidu, byl připraven na odlet zpátky do galaxie Pegasus. Doktorka a zároveň i plukovnice Kašparová stála v operačním, kde čekala na doktora McKaye, který dokončoval přípravy k odletu. Po té, co se ujistil, že je vše v pořádku, pokynul plukovnici, že mohou vyrazit.
„Plukovníku Shepparde, jste připraven k odletu?“ zeptala se do zapnuté vysílačky na jejím uchu.

Plukovník Sheppard seděl v antickém křesle, spolu s ním byli v místnosti další dva členové expedice.
„Nedělám to poprvé, takže stačí říci a zvednu tuhle krásku nahoru.“

Martina se usmála a tentokrát se nechala spojit s SGC, kde čekali generálové O’Neill a Landry.

Země, Colorado Springs, Stargate Command
Oba generálové stáli v řídící místnosti, kde poručík Norman Walter Davis Harriman hlásí, že se s nimi právě teď spojila Atlantida. Na obrazovce, která se nacházela vedle poručíka, se ukázala plukovnice.
„Generálové. Jsme připraveni k odletu. Jak jsou na tom Hammond s Daedalem?“
„Nastala změna plánu,“ ozval se O’Neill, „Poletí s vámi Apollo.“
„Co se děje?“ zeptala se rovnou.
„Dostali jsme informaci, že se chystá něco velkého. Chceme mít pro jistotu Daedala s Hammondem na Zemi,“ odpověděl Landry.
„Rozumím. Ozvěte se nám, kdyby se něco stalo. Popřípadě se ozveme my, až budeme v Pegasu.“
„Dáme vědět. Šťastnou cestu,“ popřál O’Neill.
„Děkujeme, generále. Atlantida konec.“

Země, San Francisco, Atlantis
Plukovnice po ukončení spojení mezi SGC a nimi přišla k Rodneymu, který na její povel zapnul interkom po celé Atlantidě.
„Celému personálu, tady plukovník Kašparová. Před několika vteřinami nám dalo SGC zelenou k odletu zpět do galaxie Pegasus. Takže se připravte, během několika vteřin zvedneme kotvy a odletíme do vesmíru, kde na nás čeká Apollo, který nás doprovodí na novou planetu. To je ode mě vše.“ Martina po tomto kývla na Rodneyho, který vypnul interkom. Po té, co učinil, tak se Martina spojila s Johnem, který od ní dostal zelenou k odletu na orbitu planety.

John svou myslí aktivoval pohon zamaskovaného města a město pomalu vzlétlo. Než se město dostalo do atmosféry planety, McKay přepnul z maskování na štít.

Prostor kolem Země
Poblíž Země čekal Apollo, až Atlantida dorazí na orbitu planety. Jakmile tak bylo, na znamení jak Apollo, tak i Atlantida vstoupili do hyperprostoru.

Krom toho se kolem Země nacházel právě Daedalus spolu s Odysseou, Hammondem a Sun Tzu, kteří hlídkovali a čekali na rozkazy velících důstojníků.

Země, Colorado Springs – 10:45
Trvalo jen pár vteřin, když novomanželé vyšli z radnice, kde si před pár minutami řekli své ano. Všichni pozvaní hosté stáli pod schody s malými ústřižky papírků, které pak na ně házeli, když novomanželé šli po schodech dolů. Pod schody se pak seskupili a udělali si skupinovou svatební fotografii. Pak fotograf na samotný závěr vyfotil novomanžele. Po zdokumentování hlavní události se všichni sešli u schodů a nevěsta stojící s ženichem stáli pár metrů před nimi. Když Karina viděla, že jsou všichni připravení, hodila kytku za sebe. Pak hned potom se podívala, který šťastlivec chytil kytku. S velkým překvapením to byl zrovna Felipe Emerson, který v tu dobu nevěděl, co má dělat. Pohlédl na Kevina, který se na něj usmál.
„Copak s ní udělá?“ zeptala se Karina.
„Nejspíše jí dá přítelkyni, kterou má na Odysee. Netuší, že to vím, ale vím to,“ odpověděl Kevin a pak spolu vyrazili k autu, které na ně čekalo pár metrů od nich na parkovišti. Zbylí hosté šli hned za nimi a čekali jen na moment, až vyrazí a začnou s troubením.

Hyperprostor
Je to už hodina, co Atlantida s Apollem vstoupili do hyperprostoru.

Plukovníci Sheppard a Kašparová se nacházeli v operačním, odkud sledovali zpozad prosklených dveří prostor, ve kterém právě letí. Seržant Chuck Campbell seděl pár metrů od nich u počítače, na kterém sledoval dálkové senzory. Když něco našel, hned si to stáhl na tablet a šel s tím k oběma plukovníkům.
„Madam, pane, něco byste měli vidět,“ s těmito slovy podal plukovnici tablet se zobrazenými údaji.
„Jste si tím jistý?“ zeptala se hned, když rychle očima projela informace.
„Ano, madam. Senzory zaznamenaly dvanáct mateřských lodí Luciánské aliance letící hyperprostorem k Zemi.“
„Banksová, můžeme poslat zprávu na Zemi?“ zeptala se hned Martina při chůzi k ní.
„Ano, madam, ještě stále jsme v dosahu,“ odpověděla.
„Spojte mě s nimi, hned!“ rozkázala a stoupla před laptop, na kterém se během chvilky objevil poručík Harriman.
„Poručíku, okamžitě potřebuji mluvit s generálem Landrym, je to důležitý.“ Na obrazovce viděla, jak poručík aktivoval na počítači interkom v Landryho kanceláře a řekl: „Generále, rychle přijďte do řídící místnosti.“ Byla to jen chvilka a Landry běžel po schodech dolů. Když viděl plukovníka Kašparovou na obrazovce, hned se optal: „Co se děje?“
„Generále, je to tady. Luciánská aliance míří na Zemi v plné síle.“
„Kolik lodí k nám míří?“
„Dvanáct. Budou u vás do dvou hodin. Máme se otočit a vrátit se na Zemi?“ zeptala se rovnou plukovnice.
„V žádném případě se nevracejte. Atlantida se nesmí dostat do rukou Luciánské aliance za každou cenu. Pro jistotu změňte planetu, na kterou přistanete. Mohlo se stát, že vás někdo prozradil.“
„Ano, pane. Mám alespoň za vámi poslat Apolla?“
„Negativní, ať zůstane s vámi. Kdybyste se potkali s Wraithy, budou vás moci bránit,“ odpověděl Landry.
„Ano, pane,“ řekla plukovnice a po chvilce dodala: „Hodně štěstí.“
„Děkujeme, bude třeba. Ozveme se vám, až se s nimi vypořádáme. Landry konec.“ Po ukončení spojení se obrazovka na laptopu přepla na běžný chod. John stoupnul vedle ní a rovnou se jí zeptal: „Myslíte, že to nezvládnou?“
„Než mě sem za vámi poslali, přečetla jsem si o Luciánské alianci vše, co bylo dostupné. Pamatujete si na hlášení, kdy Hammond čelil třem lodím Luciánské aliance, které útočily na základku Icarus?“
„Ano, pamatuji. Planeta byla zničena spolu se všemi jejich loděmi. Hammond jen tak tak utekl do hyperprostoru,“ odpověděl John a sedl si hned vedle Martiny.
„Když Hammond tenkrát vstoupil do hyperprostoru, jeho štíty byly na třiceti procentech. Teď si dejte dohromady, dvanáct lodí proti čtyřem pozemských. Ano, bude to jedna ku třem, jako předtím, když se střetl s nimi Hammond. Ale jestli za tu dobu vylepšili svou techniku, Země bude mít hodně práce na ubránění celé planety.“
„Ale Odyssea má k dispozici dvě ZPM, takže by to mohli zvládnout,“ vznesl naději na úspěch. Martina na něj pohlédla a souhlasně kývla hlavou. Když viděla, že právě v tuto chvíli nic jiného nezmůžou, vstala ze židle a odešla z operačního. Namířila si to k transportéru, který ji přenesl ke svému pokoji.
Než otevřela dveře do svého pokoje, rozhlédla se, zda-li ji někdo nesleduje. Když se ujistila, že vzduch je čistý, otevřela dveře a rychle po vejití do pokoje je zavřela. V jejím pokoji byla tma, a tak šla k lampě a rozsvítila ji. Pak šla k dalším dveřím, které tentokrát vedly do jejího šatníku.
„Už můžete oba vylézt,“ řekla Martina. Najednou z šatníku vylezl muž s hnědým pejskem. Vypadal vyděšeně, když viděl kolem sebe něco, co v životě nikdy neviděl.
„To je v pořádku, Martine, nejhorší už máš za sebou,“ uklidnila ho a pak mu pobídla, aby šel s ní ke stolu, který měla pár metrů od postele. Když se oba posadili, Martina položila ruce na jeho ruce.
„Myslíš, že to byl dobrý nápad mě sem propašovat, aniž by o tom někdo věděl?“ zajímalo Martina.
„Ono o tom někdo ví, sice to trvalo dlouho, než jsem ho přesvědčila, ale nakonec mi podlehl a schválil mi to. Oficiálně tu nemáš být, neoficiálně je to schváleno. Ale o tom raději nikomu neříkej. Vložila jsem tě do databáze, takže kdybys někomu připadal podezřelý, že sem nepatříš, tak kdyby se podívali do databáze, tak tam budeš. Nemusíš se ničeho bát.“

Země, Colorado Springs, Stargate Command – 12:00
Od doby, kdy Atlantida dala vědět SGC, že k nim blíží dvanáct mateřských lodí Luciánské aliance, byl vyhlášen v celé základně první stupeň ohrožení.

Generál Landry s generálem O’Neillem seděli v zasedací místnosti, do které si pozvali velící důstojníky pozemských lodí. Plukovník Samantha Carterová, plukovník Steven Caldwell, podplukovník Felipe Emerson a podplukovník Hyu Yin přišli dle rozkazů do SGC. Jakmile všichni usedli ke stolu, mohl generál Landry začít: „Před necelou hodinou se nám ozvala Atlantida. Na dálkových senzorech zachytily dvanáct letících lodí Luciánské aliance mířící k Zemi. Je zjevné, že déle už nechtějí čekat.“
„Daedalus, Hammond a Sun Tzu,“ pokračoval tentokrát O’Neill, „se rozmísí kolem planety. V případě, že všechny lodě vystoupí z hyperprostoru na jednom místě, všechny lodě se k nim přemístí a pokusí se co nejrychleji je eliminovat. Nemůžeme si dovolit, aby existence Hvězdné brány vyšla na veřejnost. Zavládla by panika a nespokoje na celé planetě.“
„Za jak dlouho mají přiletět?“ zeptala se Carterová, která seděla hned vedle O’Neilla. Když se na to zeptala, Landry jí hned odpověděl: „Máme necelé čtyři hodiny na přípravu.“

Země, Colorado Springs – 12:30
Všichni, až na podplukovníka Emersona, který musel rychle do SGC, měli u domu Marksových veselku. Nevěsta s ženichem tančili uprostřed parketu a kolem nich tančili ostatní. Ti, co ale neuměli tancovat, seděli u stolů a sledovali, jak všichni krásně tančí. Někteří měli v rukou sklenici s vínem, a tak si popíjeli.
Karina s Kevinem zrovna tančili sólo, při kterém byli na parketu pouze oni dva. K tanci jim hrála pomalá písnička, ne tak moc rychlá. Byla přesně tak akorát pro oba dva.
Mezitímco ti dva tancovali, tak major Martin Christopher přijal hovor z Velitelství Lodí.
„…Ano, pane. Hned ho o tom informuji,“ řekl do telefonu a hned po skončení hovoru si to namířil k tančícímu páru. Když ho zahlédli oba dva, přestali tancovat a přišli k němu.
„Pane, máme problém.“
„Co se děje, Martine?“ zeptal se hned Kevin.
„K Zemi se blíží dvanáct lodí Luciánské aliance. Je vyhlášena pohotovost prvního stupně. Atlantida je zachytila při letu do Pegasu. Nastala ale změna, že s ní letěl pouze Apollo. Daedalus, Hammond, Odyssea a Sun Tzu hlídkují na Zemí,“ odpověděl Martin tak rychle, jak jen mohl, aniž by je někdo jiný slyšel.
„Sakra. Musí jít po Atlantidě, jinak by nevyrazili v tuto dobu. Kdyby se nezměnil její čas odletu, tak by Atlantida ze Země neodletěla,“ řekl na to Kevin a pro jistotu se všichni tři přemístili do domu do obýváku, kde teď nikdo nebyl.
„Co uděláme?“ zeptala se Karina.
„Prozatím nic. Generál Landry vám oběma vzkazuje, že si o to nemáte dělat starosti a dál se bavit,“ odpověděl Martin. Kevin povzdychnul a se slovy: „To se mu teď říká,“ sednul na gauč.
„Nic s tím nenaděláte,“ řekl mu na to Martin. Karina si pohladila bříško a přisedla si ke Kevinovi, o kterého se opřela.
„Takže když se máme bavit, tak alespoň se přichystáme, kdyby se něco zvrtlo.“
„Jo, alespoň to můžeme udělat,“ řekl na to Kevin a spolu s Martinem šli do sklepa, kde měl Kevin zásoby zbraní, vest, vysílaček, jídla a hlavně vybudovaný menší transportér, který podle naprogramování je přenese buď do SGC, nebo do SC.

Hyperprostor, Atlantis – 14:00
Velitelka Atlantidy právě teď seděla ve své kanceláři, kde krom ní také byl i doktor Daniel Jackson, který se k Atlantidě připojil před nedávnem, když zjistil, že odlet zpátky do Pegasu byl schválen.
„Velice si vážím toho, že jste tu s námi. Byla by vás škoda, kdybyste zůstal na Zemi.“
„To samé bych mohl říci i já o vás, kdybyste zůstala na Zemi, Atlantidě by velel někdo jiný,“ odpověděl jí na to Daniel.
„Viděla jsem váš návrh vědců do vašeho týmu. Vůbec mě ani nepřekvapilo, že jste tam nenapsal doktora McKaye. Pochybuji, že by vydržel pod vámi pracovat.“
„On je spíše ten typ člověka, který řeší problémy.“
„A my jsme zase ti, co je vytváří,“ řekla na to Martina a oba se zasmáli.
„Když už se tady tak bavíme, jak vás vůbec mám oslovovat? Plukovnicí nebo doktorkou?“ Martina se postavila a přišla k němu s natáhnutou rukou k němu.
„Martina.“ Daniel se postavil a potřásl si s ní rukou se slovy: „Daniel.“ Místo toho, aby pak oba usedli zpátky do křesel, vyrazili do operačního, kde právě teď sloužila Amelia Banksová.
„Amelie, za jak dlouho budeme v Pegasu?“ Amelia pohlédla na laptop a odpověděla: „Během hodiny bychom měli být na hranicích.“
„Děkuji. Až tam budeme, dejte mi hned vědět.“
„Ano, madam.“ Daniel se podíval na Martinu, která něco zamýšlela od doby, kdy zjistila, že na Zemi míří lodě Luciánské aliance. Martina po prohození pár slov s Amelií se vydala ke schodům, které mířily ke Hvězdné bráně. Daniel ji následoval, jelikož chtěl vědět, co zamýšlí. Když oba zastavili u brány, otočili se směrem k sobě.
„Takže…“
„Takže co?“ zajímalo Martinu.
„Co vlastně zamýšlíte? Jack vám určitě řekl, abyste mě o všem informovala.“
„To ano, to řekl. Ale budu muset upravit plán přistání Atlantidy. Mám z toho špatný pocit.“
„To nejste sama, ale naše lodě to určitě zvládnou.“
„V tom si právě že nejsem jistá,“ řekla mu to přímo do očí a pak se vydala za plukovníkem Sheppardem, aby jej informovala o změně přistání.

Země, Colorado Springs, Stargate Command – 15:00
Generálové O’Neill a Landry momentálně řídili evakuaci základny na jednu ze svých základen mimo Zemi, přesněji na stanoviště Stigma. Stanoviště Alpha slouží k výcviku SG týmů a k vývoji zbraní.
Právě teď oba stáli v řídící místnosti, kde poručík Harriman zadával skrze počítač adresu stanoviště Stigma. Oba sledovali, jak se u brány shromažďovala další skupina lidí k poslání na stanoviště.
„Doufám, že vše brzy pomine a všichni se zase vrátí. Většina z nich nemá rádo cestování,“ řekl Hank. Jack se na něj podíval a souhlasně kývnul hlavou. Oba totiž měli stejné přání, aby jejich lodě zvítězily a porazily Luciánskou alianci, která brzy dorazí k Zemi. Když pak Jack zvednul hlavu nahoru, podíval se na obrazovku, která udávala čas, který se právě nacházel na 00:52:32.
„Ještě padesát dva minut a jsou tu. Všichni velitelé jsou na svých místech. Lodě se rozmístily kolem Země a Odyssea se zamaskovala, aby si mysleli, že jsme ještě více oslabeni. Podle toho, co udělal na ní za úpravy, tak by mohla střílet z paprskometů i když jsou maskováni,“ oznámil Jack.
„Ještě že ji tu máme. Když se naposledy střetla Luciánská aliance s Odysseou, Odyssea jim zničila během chvilky tři lodě.“
„Podplukovník Emerson dává dost najevo ostatním svou touhu po pomstě za smrt táty. Ale nebýt plukovníka Markse, tak bůhví co by s ním bylo,“ řekl Jack a brána se aktivovala. Další skupina pod vedením SG-4 se vydala na stanoviště Stigma.
„Brzy budou všichni ze základy evakuování. Ještě zbývá pět skupin,“ řekl Hank. Jack kývnul několikrát po sobě hlavou a oba pohlédli na odcházející skupinu.

Prostor, Země – 15:45
Všechny pozemské lodě byly rozmístěny kolem Země. Maskovaná Odyssea se nacházela poblíž Měsíce, kde vyčkávala na výstup nepřátelských lodí z hyperprostoru.

Podplukovník Emerson právě teď seděl ve velitelském křesle, kde čekal na oznámení majora Sharon Evansové na přiblížení Luciánské aliance.
„Za deset minut vystoupí z hyperprostoru,“ oznámila Evansová sedící u pilotní konzole. Felipe na ni pohlédl a kývnul hlavou.
„Nabijte paprskomety, štíty na maximum, odpojte hlavice. Nechci, aby se nám objevili za zadkem a my nepřipraveni.“ Oba důstojníci sedící u konzol kývli současně hlavou. Na můstku se ztmavily světla a zazněl menší poplach, který znamenal pro posádku, že se mají připravit na boj.

Plukovník Carterová stála v zadní části můstku u mapy, na které propočítávala přibližný výstup nepřátelských lodí z hyperprostoru.
„Madam,“ ozvala se major Catherine Womacková sedící u pilotní konzole. Jakmile ji Carterová zaslechla, hned se přesunula k ní. Když viděla, co měla na obrazovce zobrazeného, hned vydala rozkaz: „Bojová pohotovost. Máme je tu.“
„Vystoupí z hyperprostoru za tři, dva, jedna,…“ odpočítávala Womacková.

V prostoru poblíž Země se otevřelo několik hyperprostorových oken, ze kterých vyletělo dvanáct mateřských lodí Luciánské aliance.

Plukovník Steven Caldwell seděl ve svém velitelském křesle, odkud sledoval pohyb nepřátelských lodí, které se rozmisťovaly kolem planety.
„Pane, rozmisťují se kolem planety,“ oznámil major Kleinman.
„Jak se dalo čekat. Informujte SGC,“ řekl Caldwell. Kleinman kývnul hlavou a hned vzápětí na to poslal zprávu SGC.

Na palubě jedné ze dvanácti lodích Luciánské aliance se nacházel Kefflin i jeho vědecký důstojník Alan. Kefflin s Alanem stáli na můstku poblíž řízení, u kterého stál Solek.
„Keffline, detekuji tři tau‘rijské lodě rozmístěny kolem jejich planety,“ oznámil Solek. Kefflin se zarazil, jelikož věděl, že Tau’riové disponují celkem pět lodí třídy BC-304.
„Kontaktujte je.“

Na palubě Sun Tzu major John Hunter zaznamenal rádiový signál z jedné lodě Luciánské aliance, a tak na povel plukovníka Hyu Yina zapnul kanál a na levé obrazovce se objevil Kefflin.

Spojení s Kefflinem probíhalo na všech pozemských lodích krom Odyssey, která se doposud nacházela zamaskovaná poblíž Měsíce. Právě teď si to namířila pomalu směrem k lodím Luciánské aliance.

Plukovník Carterová stála poblíž obrazovky, na které byl zobrazen Kefflin, který právě teď říká: „Pozemským lodím, tady Kefflin z Luciánské aliance. Vzdejte se, nebo budete zničeni.“
„Tady je plukovník Carterová. Dáme vám na výběr, buď opustíte tuto soustavu, nebo se utkáme a my zvítězíme,“ ozvala se ze všech velitelů jako první, jelikož generál O’Neill i Landry uznali, že ona je ve vyjednávání ta nejlepší. Když viděla Kefflinův obličej, jak se zatvářil a hned na to rázem přerušil spojení, pootevřela ústa a hned na to rázem aktivovala vysílačku: „Všechny lodě zahajte palbu!“

Kefflin dle svých očekávání čekal okamžitý útok ze strany Tau’riů. Hlavu otočil na Alana, kterému tak dal vědět, že může začít.

Z velitelské lodi vyletělo několik hlavic mířící na Zemi. Odyssea se najednou demaskovala a rychle za pomocí paprskometů zničila pět hlavic z osmi vyslaných.

Podplukovník Emerson vstal z křesla a hned rozkázal: „Zničte ty tři hlavice!“

Z Odyssey vycházely samé paprsky, ale ani jeden nedokázal zničit zbylé tři hlavice, které najednou explodovaly v atmosféře planety.

Emerson se podíval na Evansovou, která mu okamžitě řekla, že nikdo z jejich strany nezničil nepřátelské hlavice.
„Proč by ale ničili hlavice před dopadením na cíl?“ nechápal Felipe.

Všechny pozemské lodě byly pod palbou nepřátelských lodí. Daedalus odlákal na sebe od Země tři Ha’taky stejně tak jako Odyssea, Hammond a Sun Tzu. Všem lodím klesaly štíty, které byly pod velkou zátěží. Odyssea za pomocí paprskometů se po chvilce zbavila první lodi, ale trvalo jí to poměrně dlouho, než je prorazily. Bylo tak zcela jisté, že lodě, proti kterým právě teď čelí, mají vylepšený štíty stejně tak i zbraně, jelikož Odyssea, která vlastně dva ZPM moduly, měla štíty na osmdesáti procentech.

Země, Colorado Springs
Oslava Marksových byla přerušena v momentě, kdy na obloze zahlédli explozi hlavic. Kevin, Karina a Martin hned věděli, co to znamená, a tak běželi co nejrychleji do domu se převléci do pohodlnějšího oblečení, aby mohli popřípadě sprintovat v botaskách a ne na podpatcích v případě Kariny.
Když všichni tři pak vyběhli ven, čekalo tam na ně něco děsivého. Všichni přítomni krom nich leželi na zemi. Kevin hned běžel k jednomu z nich a šáhl mu na krk. Když zjistil, že nežije, rychle zkusil nahmatat tep jinému. Bohužel dopadl stejně jako předtím.
„Musíme rychle do SGC!“ zavelel Kevin a rychle běželi do sklepa k transportéru.
„Co se děje?“ zajímalo Karinu.
„Všichni jsou mrtví. V těch hlavicích, které vybouchly v atmosféře planety, musel být nějaký plyn nebo jet,“ odpověděl za běhu Kevin.
„Tak proč tři žijeme?“ padla dobrá otázka ze strany Martina. Všichni tři se zastavili u transportéru a Kevin odpověděl: „Protože máme v krvi antickou DNA. Jinak si to vysvětlit neumím.“ Po těchto slovech všichni stoupli na plošinu a nechali se transportovat do SGC.

Prostor, Země – 16:30
Mezitímco Kevin s Karinou a Martinem zjistili to nejhorší, tak to další nejhorší se odehrávalo nad jejich domovskou planetou.

Když všichni piloti na pozemských lodí zjistili, že počet obyvatel se značně zmenšil, pohlédli na své velící.

Carterová nevěřila svým očím, když si na boční obrazovce zobrazila údaje o Zemi.
„Můj bože.“
„Zaznamenávám pouze milión a půl lidí,“ oznámila Womacková.

Když se to všichni dozvěděli, to nejhorší teď čekalo Daedala se Sun Tzu. Obě lodě byly po těžkou palbou nepřítele a byla jen otázka času, než obě lodím selžou štíty. Letící Odyssea byla zrovna poblíž Daedala, na kterého útočily v tuto chvíli tři lodě.

Podplukovník Emerson stál za křeslem, na kterém seděla Evansová. Když oba viděli to samé, hned Felipe rozkázal: „Okamžitě přeneste posádku Daedala na palubu, hned!“ Evansová nečekala ani vteřinu a hned zaměřila veškerou posádku Daedala a přenesla je k sobě na palubu do hangáru.

Po té, co posádka Daedala byla přenesena na Odysseu, Daedalus vybouchnul. Bohužel stejné štěstí neměl oni čínský křižník, který následoval Daedala během chvilky. Bohužel, její posádku nikdo nestihl transportovat z lodi pryč.

Země, Colorado Springs, Stargate Command
Když se Kevin s Karinou a Martinem dostali do SGC, zaslechli zvuk autodestrukce, která byla spuštěna před několika minutami, než lidé začali umírat. Všichni tři běželi co nejrychleji do řídící místnosti, kde rychle na zadávacím počítači Kevin zadal souřadnice stanoviště Alpha.
„Autodestrukce za tři minuty,“ ozvalo se z interkomu. Když Karina viděla kolem sebe ležící mrtvé muže, nemohla tomu uvěřit a zakryla si ústa. Martin přišel k ní a otočil si ji směrem k sobě, aby se nemusela na mrtvé spolupracovníky dívat. Při zadávání adresy si Kevin zobrazil na další obrazovce známky života na základně, bohužel, nikdo živý krom nic tam nebyl. Na pár vteřin zavřel oči, ale rázem je zas otevřel, když zaslechl: „Autodestrukce za jednu minutu.“ Honem se podíval na počítač, který udával, že se na bráně právě teď zadává čtvrtý symbol.
„No ták,“ zakřičel Kevin na počítač. Chybělo jen pár vteřin do výbuchu celého komplexu a brána se aktivovala. Všichni tři se k ní co nejrychleji rozeběhli, aby stihli včas do ní vběhnout.
„Autodestrukce za pět, čtyři, tři, dva, jedna.“ V tu dobu, kdy všichni tři vběhli do brány, vybuchl celý komplex SGC.

Červí dírou, která byla vytvořena z pozemské brány, se prohnala energie z exploze komplexu. Vytvořená díra tak nabrala větší rychlost a tak i vzdálenost.

Prostor, Země
Na palubě Odyssey byl samý kouř, z vedení se objevovaly samé jiskry. Na můstek za podplukovníkem přišel Caldwell, který mu byl vděčný za záchranu života celé posádka.
„Štíty jsou na třiceti procent!“ oznámila Evansová.
„Stav Hammonda.“
„Méně než dvacet.“
„Do hajzlu!“ řekl na to a hned na to rázem zapnul na svém křesle vysílačku: „Nastavte kurz na Stigmu! Zapněte hyperpohon! Tahle bitva skončila.“

Pro všechny toto rozhodnutí bylo těžký, ale nezbývalo jim nic jiného. Planeta podlehla útoku Luciánské aliance. Odyssea s Hammondem aktivovali hyperpohon a letěli na stanoviště Stigma, kam několik lidí bylo přemístěno z SGC.

Galaxie Kaliam
Zatímco lodě ustoupily od předem prohrané bitvy, Kevin s Martinem a Karinou se dostali do problémů

Galaxie Kaliam, Olymp – 16:40
Kevin s Martinem vyletěli z brány nepřetržitou rychlostí, spadli na zem a po pár vteřinách letu z brány. Když oba pohlédli kolem sebe, nikde tam neviděli Karinu.
„Kde je Karina?“ zajímalo Kevina a hned na to zakřičel: „Karino!“ Nikdo se mu bohužel ale neozval.
„Tohle ale není stanoviště Alpha,“ řekl po rozhlédnutí kolem sebe Martin.
„Kde to sakra jsme?“