8. díl – Tichý nepřítel/Silent enemy

Galaxie Kaliam
Genesis, 31. srpna, 18:00
Poté co Martin šel za Kevinem, který se pohádal s rodiči, přišla mezitím do domu starší žena, která stoupla k Charleen a Kirbymu. Všichni tři sešli do tělocvičny, ať je ostatní neslyší.

Zatímco ti tři si v tělocvičně povídali, Martin odešel zpátky do domu a nechal Kevina samotného. Vstal ze země a pomalým krokem šel k jezírku. V dáli viděl měsíc v úplňku, který osvětlil celé jezero. Zastavil se u něj a porozhlížel se kolem něj.

Charleen s Kirbym neměli velkou radost z toho, že díky ženě, která právě teď stojí před nimi, přišli o syny, kteří se chtějí vrátit na Zemi, místo aby zůstali u rodiny, která je zde.
„Je to tvá vina. Kdybychom tě tenkrát neposlechli, nemuselo by to takhle být!“ křičela Charleen.
„Právě o to, celou dobu šlo,“ řekla žena. Charleen i Kirby se nad jejími slovy zarazili. Avšak po chvilce tomu porozuměli. Starší žena od nich popošla zpátky a její vzhled se změnil do podoby, kterou měla před třiceti lety.

Kevin stojící u jezera na chvíli zavřel oči. V tu dobu z lesa vyběhla skupina lidí, která vyrazila na něj.

Žena, která stála před manželi Christopherovými, se jmenovala Clariss. Nepřeměnila se jen zpátky do své podoby, změnila i oblečení, které měla na sobě.
„Clariss…“ Charleen neměla slov.
„Celou dobu jsme čekali, až se objeví vaši potomci, obzvlášť jeden z nich. Teď máme to, co jsme chtěli. Engarové opět získají postavení v celé galaxii.“
„Kevine…“ Charleen hodně rychle pochopila, po kom jdou. Rychle se rozeběhla ke schodům se slovy: „Nenech ji utéci.“

Kevin se vší silou snažil dostat z jejich zajetí, jenže jeden z nich mu vyhrnul rukáv a rukou se dotkl jeho ramena. Kevinova máma zrovna vyběhla z domu, když ho jeden z neznámých mužů držel v bezvědomí.
„Nechte mého syna!“ zakřičela a vytvořila energy kouli, kterou po nich hodila. Koule, kterou vytvořila, mířila zrovna na toho, který držel Kevina. Chtěli ho odvléci nepozorovaně, ale když viděli běžící Charleen k nim pustili ho na zem a zmizeli. Rychle přiběhla ke Kevinovi, ke kterému dřepla.
„Kevine.“ Pokoušela se ho probudit, ale všechny pokusy byly marné.

Kirby stál před Clariss, která se vůbec nehýbala. Čekala jen, až se objeví její kamarádi, což se stalo během chvilky. Ten, který před několika vteřinami měl ruku na Kevinově rameni, se objevil vedle ní.
„Nemáme ho, ale ten se už stejně nikdy neprobudí,“ řekl jí muž.
„Nevadí. Alespoň něco. Jdeme,“ řekla na to Clariss a spolu s mužem zmizeli z místnosti. Kirby tohle vůbec nečekal, že by to dokázali. Na nic ale nečekal, okamžitě se rozběhl za Charleen.

Charleen dřepěla venku u Kevina, který byl stále v bezvědomí. Spolu s Kirbym vyběhl ven i Martin.
„Brácho!“ zakřičel Martin a rychle k němu přiběhl.
„Co mu je?“ zeptal se okamžitě Kirby.
„Nevím. Je naživu, ale nemohu ho probudit,“ odpověděla Charleen. Kirby se dotkl všech třech a přenesl sebe i ostatní do domu do ložnice. Pak vzal Kevina do náruče a položil ho na postel.
„Kirby, co mu je?“ zajímalo ji.
„Nevím. Martine, jsou tu ještě Genesis s Minawarou?“
„Nejsou. Musely jít na jedno jednání se staršími,“ odpověděl Martin, který si stoupl vedle ležícího Kevina. Ani jeden z nich nevěděl, co s ním je.
„Pověs nám, cos viděla,“ požádal ji Kirby.
„Když jsem ho viděla, tak ho drželi. V tu dobu byl už v bezvědomí. Když jsem po nich hodila energy kouli, tak všichni zmizeli.“
„Jak ho drželi?“
„Já nevím!“ Charleen pochodovala z jedné strany na druhou. Nevěděla, co má v této situaci dělat. Kirby si před ni stoupl a chytl ji za ruce.
„Vím, už umíš zraněné vyléčit. Zkus to na Kevinovi.“ Charleen si utřela slzy a souhlasně kývla hlavou. Stoupla si vedle postele a svou ruku položila na jeho čelo. Po chvilkovém soustředění se její ruka obalila zeleným zářením. Vydržela minutu a Kevinův stav se nezměnil. Narovnala se a otřela si rukou pot, který jí tekl po čele.
„Co teď?“
„Nevím, nic mě nenapadá,“ odpověděl Kirby.
„Zkusím to ještě jednou.“ Charleen tentokrát nepoužila jen ruku, ale celé tělo. Jednu ruku položila na jeho čelo a druhou na srdce. Kirby zpozornil a sledoval, jestli nastane nějaká reakce. Po dlouhém použití léčivých schopností, zahlédl něco, co Kirbyho velice znepokojilo.
„Charleen, přestaň.“
„Ne!“
„Charleen, přestaň! Takhle ho neprobudíš.“
„Jak jsi tohle zjistil?“ zajímalo ji.
„Protože má na rameni něco, co už jsem někde viděl,“ odpověděl a odběhl si do vedlejšího pokoje, kde měl skříň plných knížek. Jednu z nich vytáhl ven a začal v ní listovat. Než ale přišel, Charleen se vyčerpáním zhroutila na zem. Martin k ní dřepnul a vzal si ji do náručí. Pak s ní šel k další posteli, která byla hned vedle té, na které ležel Kevin.
„Zhroutila se.“
„Měla s tím přestat hnedka, takže to teď musím udělat sám.“
„A co jsi viděl na jeho rameni?“ zeptal se Martin.
„Toto,“ odpověděl Kirby a ukázal mu obrázek, který byl v knize.

„Je to karakaiská značka. Ti, kteří mu to udělali, jsou Karakaiové. Spolek, který pracuje pro Engary.“
„A co to znamená pro Kevina?“
„Karakaiové tímto způsobem uvádí lidi do stavu věčného spánku. Tahle je zjevně vylepšená, jelikož za normálních podmínek není neviditelná. Navíc tyhle značky mají pojistky. Tuhle značku může zrušit jen ten, kdo mu ji tam dal. V mém případě se o to mohu pokusit, ale po jejím odstranění bude trvat jen chvilka, než nastane reakce,“ vysvětlil mu táta. Oba dobře věděli, že nic jiného jim nezbývá než se o to pokusit sami.
„Martine, jdi k mámě a zůstaň u ní.“ Martin kývnul hlavou a šel k ní. Kirby pak použil své schopnosti a oba obalil osobním štítem. Pak se obrátil na Kevina a za použití svých schopnosti se mu dokázalo dotykem na rameno zobrazit celou značku. Druhou rukou značku odstranil a odhodil ji bokem. Hned nato shromáždil energii do dlaně a hodil ji přímo na značku. Když se ty dvě věci střetly, nastal výbuch. Kirby rychle přilehl na Kevina a vytvořil i ochranný štít kolem nic. Všechno kolem nich bylo zničeno, jen oni byli v pořádku spolu s posteli, na kterých ležela Charleen s Kevinem. Když bylo po všem, zrušil osobní štít.
„Kevine,“ promluvil na něj táta. Po chvilce zaslechl zakňučení. Kirby si oddechnul a sedl si vedle něj na postel.
„Tak tohle bychom měli za sebou.“
„Bude to chtít vymalovat a trochu vypudrovat,“ řekl Martin při rozhlédnutí kolem sebe. Zdi byly černé a věci, které se nacházely v místnosti, byly buď zničeny, nebo poškozeny na tolik, že se nedají už opravit.

Mléčná dráha
Stigma, Atlantis, 20:00
Sam s Martinou stály na balkóně a sledovaly měsíc, který jasně zářil na noční obloze. Obě držely v rukou šálek teplého čaje, který je v desíti stupních zahříval.
„Až nastane čas na návrat na Zemi, bude to pro všechny těžké vrátit se tam a nenalézt tam ty, které tam všichni očekávají,“ řekla Sam.
„Všichni jsme někoho ztratili. Ale nemůžeme jen tak stát a přihlížet tomu, jak naše civilizace ztrácí naději na obnovení. Bude to těžké, ale musíme do toho dát všechno, jinak budeme zahubeni,“ řekla Martina a napila se čaje. Sam s ní souhlasila. Obě chtěly jediné, vrátit se domů a vybudovat opět to, co ztratily. Zpozad nich se najednou objevil John, který stoupl vedle Sam.
„Major Tyrone Franklin vám vzkazuje, že Hammond je připraven na cestu. Už chybí jen pár testů a můžeme vyrazit,“ informoval Sam o stavu její lodi.
„Výborně. Do týdne vyrazíme. A tentokrát všechny tři lodě.“

Galaxie Kaliam
Genesis, 1. září, 8:00
Martin s Kirbym pochodovali po domě a čekali, až se Kevin s Charleen probudí. Zatímco ti dva spali, se Kirby rozhodl něco málo naučit svého syna. Než odešli z domu, nechali v domě stráž v případě, kdyby se Karakaiové rozhodli zaútočit znovu. Oba dva vyšli na terasu a sedli si na lavičku.
„Nevím, jestli ti to Kevin dávno pověděl, ale před třiceti lety, ti sebral schopnosti, které se dědí po generace. On je zjevně umí ovládat, ale tebe je budu muset naučit, jelikož Engarové jdou po každém členovi rodiny nejvyšších.“
„Ale jak mě je chceš naučit, když mi je sebral?“
„Podělím se s tebou o ně. Mou hlavní schopností je rychlé přesouvání z místa na místo. Dále dokážu vytvářet ochranný štít kolem lidí. Tyhle dvě schopnosti tě také naučím. Bude to zdlouhavé, než se to perfektně naučíš ovládat, ale zvládneš to.“
„Co musím udělat?“
„Teď akorát čekat večer na úplněk. Při něm je vše snadnější,“ odpověděl Kirby a podíval se na jezero, které se táhlo kilometry.
„Tak to mám štěstí. Úplňky tak často nebývají.“
„Ne tak docela. Tady není jen jeden Měsíc jak na Zemi.“ Martin se podíval na něj a pak na oblohu, na které viděl pět Měsíců. Otevřel ústa a pak se podíval na Kirbyho, který se na něj usmál.

Mléčná dráha
Théta – Pozemská základna na stavbu lodí, 10:00
Podplukovník Emerson poslední dobou dost často chodil na Queenmary, aby se dozvěděl více o plukovníku Marksovi, který ve skutečnosti není tak docela ten, za koho se vydával. V tuto chvíli se Felipe opět nacházel v jeho kajutě, jestli tam o něm najde ještě něco zajímavého, než doposud našel. Zkoušel něco najít ve skříních, ty bohužel byly ještě prázdné. A tak zkusil ještě prohledat stůl, na kterém nalezl tablet, když se dostat do kajuty přes větrací šachtu. Nakonec nic nenašel. Tablet byl jediný, co našel ohledně jeho osobnosti.
„Copak před námi ještě skrýváte, plukovníku?“
„Vše, co plukovník Marks nahrál do počítače, jste si prošel, podplukovníku,“ odpověděla Queenmary, která se opět před ním objevila.
„Možná. Třeba jsem něco mohl přehlédnout. Mohla by ses podívat do počítače, jestli tam není něco o Destiny?“
„Žádné z jeho souborů neobsahuje slovo Destiny.“
„Tak nic. Doufal jsem, že najdeme něco, co by dostalo naše lidi zpátky.“ Felipe povzdychnul a vstal z křesla.
„Asi se vrátím na Stigmu. Doufám, že je Hammond ve stoprocentním provozu.“ Queenmary opět zmizela a Felipe odešel z Kevinovy kajuty, kterou za sebou opět zamkl, aby se do ní nikdo jiný nedostal.

Galaxie Kaliam
Genesis, 16:30
Zatímco Martin trávil čas s Kirbym, Kevin s Charleen se probudili. Charleen po probuzení šla ven na čerství vzduch. Přišla k jezeru a sedla si na trávník. Pozorovala, jak na obloze létají malí ptáčci. Kevin stál na terase, na které se nacházeli Kirby s Martinem.
„Mohli byste…?“ nemusel větu ani dopovědět. Oba to hned pochopili, a tak vstali od stolu a šli zpátky do domu. Kevin pomalými kroky šel za svou mámou, které tekly slzy z očí. Když vedle ní sedl, rychle si je utřela. Chvilku zavládlo ticho, než promluvil Kevin: „Nemusela jsi kvůli mně tolik riskovat.“
„Pro rodinu bych i zemřela,“ řekla mu na to a podívala se na něj.

Z lesa, který se nacházel poblíž nich, stála skupina Karakaiů, která nemohla věřit svým očím stejně jako Clariss, která tam taktéž byla.
„Říkal jsi, že ho nedokážou probudit. Tak jak to že je vzhůru?“
„Já… Já tomu nerozumím.“
„Je nás více než jich. Jdeme.“

Kevin se zrovna zeptal Charleen, proč se tohle všechno muselo zrovna stát. Než ale Charleen stihla říci odpověď, zaječela bolestí a lehla na zem. Kevin pohlédl směrem k lesu, kde zahlédl ty samý, co ho uspali.
„Ty to dokážeš, jen to musíš použít,“ řekla Charleen, která měla poraněná záda s rukou. Nejdříve nevěděl, o čem mluví, ale pak to pochopil. Dotkl se Charleen a po chvilkovém soustředění oba zmizeli.

Kirby s Martinem to viděli z okna, a tak Kirby hned vytvořil kolem sebe a Martina štít. Viděli, jak se skupina Karakaiů rozdělila.

Kevin s Charleen se objevili u jeskyně v lese, kde zrovna slunečno nebylo. Tam, kam se přenesli, zrovna pršelo. Kevin vzal Charleen do náruče a vzal ji do jeskyně. Posadil ji opatrně na zem a dřepl před ni.
„Co mám udělat teď?“ zeptal se jí. Charleen byla v bezvědomí, a tak mu nemohla odpovědět.
„Sakra.“ Opatrně ji podepřel hlavu a položil ji na bok. V jeskyni byla zima, a tak za deště vyběhl ven a nasbíral nějaké klacíky. Věděl, že když jsou mokrý, tak je nezapálí. Vlastně neměl s sebou nic, čím by je zapálil. Nakonec si vzpomněl na výcvik, kde takové podmínky při cvičení měli. Rozložil klacíky a nechal je okapat. Pak se šel podívat na mámu. Když viděl její zranění, tušil, že je na tom špatně. Bohužel pro něj neměl s sebou nic, čím by mohl rány ošetřit. Chvíli nad něčím přemýšlel, než se přiměl k tomu to udělat.
„Mami,“ promluvil na ni. Charleen zasténala a pomalu otevřela oči.
„Kevine… Ty jsi mi řekl mami,“ řekla tiše a Kevin se trochu usmál. Charleen zasténala a pokusila se sednout. Když to viděl, tak jí pomohl.
„Co mám udělat?“
„Léčivé schopnosti zjevně nemáš, takže nic. Musím se vyléčit sama, ale to chvíli potrvá. Ale vidím, že jsi našel alespoň nějaké klacky na oheň.“
„Zatím nejsou k ničemu, když jsou mokrý.“
„No, snad je úplně nezničím, když je zapálím tímto,“ řekla Charleen a v levé ruce vytvořila energy kouli. Kevin vzal klacky a položil je na hromadu. Charleen se nahnula a opatrně se pokusila udělat menší ohniště. Když viděla, že energy koule je na to moc velká, tak ji zmenšila. Pak ji přiložila ke klackům, které po chvilce začaly hořet. Charleen se usmála a opatrně se opřela o skálu.
„Zjevně tu nějakou dobu pobudeme. Snad nás nenajdou,“ řekla Charleen, která byla na svého syna pyšná, že je za takové situaci dokázal přenést jinam, i když ani jeden z nich nevěděl zrovna kam.
„Kde jsme to předtím skončili?“ zeptala se.
„Proč zrovna já? U toho jsme skončili.“
„Když ses nám narodil, doufali jsme, že budeme žít všichni normální život na Zemi, jako ostatní lidé. Jenže zjistili jsme, že jsi naše schopnosti zdědil. Přesněji jsi podědil Kirbyho schopnosti. Moje jsi získal, když jsi je vzal Martinovi. Ten den, kdy jsi slyšel za dveřmi Clariss, přišla na Zemi z jediného důvodu. Ona může vidět do budoucnosti a věděla, že jsi sebral bratrovi schopnosti. Chtěla nás od tebe odříznout, a nakonec se jí to podařilo. Chtějí tebe, protože jsi potomek dvou ras, který má více schopností než jiný jednotlivec. Později jsme se museli vrátit bránou k našim.“
„Počkat. Bránou?“
„Na Zemi nebyly pouze dvě brány. Existuje ještě třetí, která je v podzemí.“
„Ještě jedna otázka. Proč jdou po těch, co mají více schopností?“ zajímalo Kevina.
„Protože oni takové schopnosti nemají. Chtějí je získat,“ odpověděla a podívala se na něj. V okamžik mu projela v hlavě myšlena, která směřovala na Emmu.

Martin s Kirbym se okamžitě pokoušeli spojit se s Minawarou nebo Genesis. Ani jedna z nich nemohla, ale objevili se v domě Aimen a Oden Marksovi, kteří se s Karakainy, kteří byli v domě, vypořádali velmi rychle. Když byl dům prázdný, šli okamžitě k Martinovi.
„Jste oba v pořádku?“ zeptal se Oden.
„Jo, my jo. Ale Charleen s Kevinem zjevně nejsou,“ odpověděl Kirby.
„Kde je Kevin?“ zeptala se okamžitě Aimen.
„Byl zrovna s Charleen venku, když zaútočili. Ji zranili a nějakým způsobem se podařilo Kevinovi je přenést. Nevím proč, ale nemohu je najít. Ani jednoho.“
„Někde tu musí být. Transport přes červí díru by použít nedokázal. To umí jen povznesení, a to jen po dlouhodobé praxi,“ řekla Aimen.

Mléčná dráha
Stigma, 18:30
Plukovník Jean Greyová seděla na základně ve své kanceláři, kde taktéž byl i plukovník Steven Caldwell. Oba seděli na gauči a dívali se na televizi, která vysela na zdi. Oba si na něm pouštěli film, který chtěli oba vidět. Na stole na talíři měli popcorn, který každou chvílí mizel.
„Jak to zvládáš bez lodi?“ zeptala se ho na to Jean.
„Posádka žije, a to je hlavní. Jen někteří nevědí, co dělat,“ odpověděl Steven.
„Třeba, až tohle všechno skončí, tak ti dají novou loď.“
„Uvidí se. Nejdříve se musí dokončit Queenmary, pak se bude moci uvažovat o další nové lodi.“
„Queenmary. Možná, kdyby byla zhotovena dříve, tak by ta bitva dopadla jinak,“ řekla Jean.
„Mohli bychom tu o tomhle spekulovat hodně dlouho. Stalo se, stalo. Navrátit to nemůžeme.“
„To sice ne, ale můžeme pro to alespoň něco udělat. Bude těžké vybudovat vše, co jsme v minulosti měli.“
„Třeba na to nebudeme sami. V galaxii máme spoustu spojenců,“ řekl Steven a podíval se na Jean, která souhlasně kývla hlavou. Pak pleskla Stevena po rameni a poukázala na film, který ještě neskončil.

Galaxie Kaliam
Genesis, 20:00
Kevin s Charleen seděli u ohně, který pomalu zhasínal. Nebylo dříví, aby jej udrželi.
„Netušila jsem, že na této planetě může být taková zima,“ řekla Charleen, když si zrovna léčila poraněnou ruku.
„Jak se odsud vůbec dostaneme?“
„Asi tak, jak jsi nás sem dostal,“ odpověděla a vstala na nohy. Kevin taktéž vstal s tím, že netušil, jak to má znova udělat. Jelikož Charleen nemá schopnost přemísťování, tak nevěděla, jak mu s tím pomoci. Ale pomohla mu se soustředěním. Stoupli si naproti sobě a Kevin položil ruce na její. Oba zavřeli oči a čekali, co se bude dít. Jak Kevin předpokládal, nešlo mu to. Ale Charleen neztrácela naději, a tak ho dál povzbuzovala. Na podruhé se objevil záblesk a oba zmizeli.

Oba dva se najednou objevili v paláci v místnosti, kde se nacházela Martin s Kirbym, Aimen a Odenem. Když se tam objevili, Charleen hned obejmula Kevina.
„Zvládl jsi to.“ Všichni přítomni, až na ty dva, na ně zírali. Obzvlášť Aimen tomuhle nevěřila.
„Už jsou pryč?“ zeptal se Kevin.
„Už jsou pryč. Jak jsi to dokázal?“ zeptal se Kirby.
„Já ani nevím. Ale když už jsme tohle vyřešili, co takhle vyřešit návrat do Mléčné dráhy?“ zeptal se Kevin.
„Je načase se vrátit,“ řekla Karina, která se tam najednou objevila s Emmou. Přišla s ní ke Kevinovi, který si ji vzal do náručí. Políbil Karinu na tvář a pak se obrátil na zbytek. Všichni souhlasili, že pomohou pozemšťanům v získání Zemi.