Zneužití Facebooku

Nedaleko od města Šumperk žije spokojená rodina. Žena se svým manželem mají dvě krásné děti. Lenka je z celé rodiny nejmladší a Diana je nejstarší. Lenka chodí na základní školu do sedmé třídy a její starší sestra je na střední škole ve třetím ročníku. Rodiče každé ráno chodí brzo ráno do práce. Pro Dianu každé ráno přichází Tomáš, kterému patří krásné auto, se kterým ji vozí do školy. Poznali se teprve nedávno přes internet na stránce www.facebook.com. Když Lenka viděla, jak Diana chodí s klukem ze stejné školy, jako je Diana, začala na ni žárlit. Věděla, že její sestra poznala Tomáše pomocí facebooku a tak si ho také založila. Na facebooku pro ni byla spousta věcí nových a chtěla se připojit. Našla si spoustu přátel. Většinou to byli přátelé ze školy, se kterými chodí do třídy.

Po pár týdnech měla Lenka ve škole samé jedničky jako její sestra, ale po tom, co si založila facebook, šly její známky z jedniček na trojky a čtverky. Když to její rodiče zjistili, zašli do školy, kde si promluvili s jejím třídním učitelem. Od něho se dozvěděli mnoho zajímavých věcí. Lenčininy známky se změnily hlavně kvůli facebooku, jak je poněkud na něm závislá. Když to zjistila i Lenčinina sestra, tak šla do jejího pokoje a promluvila na ni: „Leni. Proč tohle děláš? Měla jsi samé jedničky, ale teď máš samé trojky. Co se ti stalo?“ Lenka se na ni podívala a nevěděla, co jí má říci. Po pár minutách Diana poznala, že jí nic neřekne, a tak odešla z jejího pokoje. Diana šla do svého pokoje a šla přímo k počítači. Sedla si k němu a otevřela stránku www.facebook.com, kde uviděla to, co by nečekala. Vstala ze židle a šla za Lenkou. Otevřela dveře do Lenčinina pokoje a tam ji uviděla, jak na počítači má zobrazený facebook. Přišla blíže k ní a zeptala se jí: „Tak to kvůli facebooku máš horší známky?“ Lenka stále nic neříkala, a tak Diana vzala židli, kterou měla poblíž sebe, a sedla hned vedle Lenky.
„Proč se mnou nemluvíš? Víš, že mi můžeš věřit,“ řekla důvěřivě Diana. Lenka se podívala na ni a ukázala jí monitor počítače. Diana jenom otevřela ústa a doslova na monitor zírala. Lenka jenom utírala slzy a Diana ji objala kolem krku.
„Kdo ti to udělal? A teď s pravdou ven,“ řekla Diana.
„Jeden kluk u nás ve škole mě vzal na záchod a tam mě s jeho kámoši…,“ říkala pomalu s brečením Lenka, „…svlékli do naha a fotili to.“
„Tak to teda ne. Víš, kteří to byli?“ zeptala se Diana.
„Ano,“ odpověděla Lenka.
„Zítra jdu s tebou do školy. Takhle to teda nenechám. Já si je podám. Vydrž tady chvilku, zavolám Tomášovi, ten nám pomůže,“ řekla Lenka a šla pro mobil do svého pokoje. Lenka mezitím ležela na posteli a přemýšlela o své budoucnosti. U těch fotek byly o ní komentáře, ze kterých si dělají ostatní srandu a šíří je dál. Lenka vytočila telefonní číslo Tomáše. Z mobilu se ozvalo: „Ahojky. Co potřebuješ?“
„Půjdeš zítra se mnou na sestřiččinu školu?“ zeptala se bez rozmyšlení Lenka. Tomáš hned odpověděl: „Jistě. V kolik?“
„O půl osmé před naším domem,“ odpověděla Lenka.
„Co se děje s tvojí sestrou?“ zeptal se vážně Tomáš.
„Promiň Tome, ale po telefonu tohle nechci řešit,“ odpověděla slušně Diana a pokračovala: „Vše ti povím zítra při cestě do školy.“
„Takže je to vážný?“ řekl Tomáš.
„V podstatě ano,“ odpověděla Diana a dále pokračovala, „promiň, ale už musím jít. Sestra mě právě potřebuje.“
„Nic se neděje. Tak papa a uvidíme se zítra,“ řekl slušně Tomáš.
„Papa. Miluji tě,“ odpověděla Diana.
„Taky tě miluji. Pa,“ řekl Tomáš a ukončili hovor. Diana položila mobil a šla zpátky za Lenkou. Lenka stále ležela na posteli a přemýšlela. Diana sedla hned vedle ní a pohladila ji po vlasech. Lenka se otočila směrem k ní a Diana na ní promluvila: „Proč jsi mi to neřekla? Víš, že bych s tím hned něco udělala.“
„Bála jsem se, že mi něco udělají zase. Proto jsem tobě ani rodičům nic neřekla,“ odpověděla klidným hlasem Lenka.
„Nemusíš se ničeho bát. Od toho jsou starší sourozenci, aby chránili ty mladší. Pojď ke mně,“ řekla Diana a Lenka sedla a objala Dianu kolem hrudníku se slovy: „Děkuji.“ Když přišli ten den rodiče z práce, nic jim neřekly. Jejich rodiče byli na Lenku celou noc naštvaní a nevěděli, co s ní mají dělat.

Další den čekal ráno před domem Tomáš, který tentokrát přišel pěšky. Oba dva šli s Lenkou do školy. Po cestě Diana řekla Tomášovi vše, co se Lence stalo. Tomáš tomu nemohl věřit, protože tohle by nikdy neudělal. Lenka nebyla sama, která byla takhle zneužita. Když přišli ke škole, uviděli všichni tři rvačku, která byla před školou. Kolem nich se tam potulovaly děti, které se na ně dívaly. Tomáš a Diana šli k nim.
„Přestaňte. Co se to tady děje?“ řekl Tomáš. Diana stála hnedka vedle něho a za ní hnedka stála Lenka. Lenka se podívala dopředu a hnedka promluvila na Dianu: „To jsou oni.“
„Myslím, že jste přišli ve správnou dobu,“ řekl jeden ze sourozenců, kteří ublížili jejím sestrám. Hned jak to dořekl, tak se pustili znovu do celé partičky.
„Tak to by stačilo. Nemysli si, že tě tady zachraňuji. Kdybych nebyla pod zákonem, tak bych tě bez rozmyšlení taky zmlátila. Ale já taková nejsem. Takže půjdeme pěkně za ředitelem, ať zavolá policii i vaše rodiče,“ řekla rozumným hlasem Diana. V partičce, která takhle zneužívala dívky, jich bylo celkem pět. Hlavní velitel partičky se snažil uniknout. Tomáš ho viděl a byl hned vedle něj. Nastavil nohu a kluk spadl po hlavě na zem.
„Takhle by to nešlo, hošánku. Takhle teda ne,“ řekl Tomáš. Celou partičku vzali do školy k řediteli. Nejdříve k němu do kanceláře šla Diana, která se s ním dobře zná, protože je to její strýc.
„Ahoj, strejdo. Nebo pane řediteli?“ řekla Diana, když vešla do kanceláře.
„Stačí strejda. Co tě sem vítá?“ zeptal se ředitel školy.
„Radím ti. Zavolej rovnou policajty a rodiče,“ řekla okamžitě Diana.
„Proč? Co se děje?“ zeptal se bez rozmyšlení ředitel.
„Tihle mládenci. No pojďte dovnitř,“ odpověděla Diana. Kluci přišli k řediteli do kanceláře. Velitel partičky měl na hlavě modřiny a spáleniny od toho, jak spadl na zem. Diana si toho všimla a řekla: „Nediv se. Spadl, když se snažil utéci.“ Dianin strýček jenom zíral a nevěděl, co na to má říci. Ale nakonec řekl: „No to jsem si mohl myslet. Hoši z 9. A. Co provedli?“
„Tihle mládenci zneužívají ženy a pak dávají pornografické fotky na facebook. Pojď, klidně ti to ukážu,“ odpověděla Diana.
„Ne, nemusíš. Já ti budu věřit. Kláro. Zavolej policii i jejich rodiče. Tohle se bude vyšetřovat. Obzvlášť, když jste si dovolili i na moji neteř. Z tohoto jen tak snadno nevylezete, pánové,“ řekl ředitel školy hodně hlasitým tónem, že ho šlo slyšet i z kanceláře školy.

Do půlhodiny přijela do školy policie a za nimi hned rodiče dětí. Tentokrát seděli všichni v jedné velké zasedací místnosti. Kluci seděli před nimi, jako by byli u soudu vyslýcháni. Diana s Lenkou a Tomášem byli také přítomni. Lenka překonala svůj strach, který měla z nich, a vše řekla strýčkovi, policii i rodičům celé partičky. Policie a sekretářka školy vše zapsali a podnikli řádná opatření. Všech pět muselo říci svoje hesla k facebooku, kde hned policie vymazala veškeré fotky, které byly nafoceny. Všech pět účtů smazali a navrhli řediteli školy, ať jim změní známku z chování. Ředitel jim na to řekl: „Změním je tak, že se na této škole už neobjeví. Všem pěti za tuto nehoráznost dávám trojky z chování, protože na této škole nic takového nechci mít. A rovnou zavolám svým kamarádům, kteří vás tohle odnaučí co nejrychleji. A také počítejte s tím, že jste oficiálně byli vyhozeni ze školy se záznamem ve vašich životopisech. Pěkně jste si pokazili život. To se vám povedlo. Policie vás odveze k nim na stanici a tam vás pošlou přímo na léčení, které je pro vás speciálně vyhrazeno,“ řekl s těžkým srdcem ředitel školy. Na této škole se nic takového nikdy nestalo až do té chvíle, než se celá partička dala dohromady. Do školy za Lenkou a Dianou přijeli i jejich rodiče. Jejich máma je od ředitele školy sestra. Když to uslyšeli, málem se z toho zhroutili a oba se šli omluvit Dianě, která v tom všem byla nevině. Rodiče těch pěti nezletilých kluků, souhlasili se všem, co ředitel řekl. Ještě ho v tomto podpořili, protože takové děti jsou pro ně akorát banda kluků, která něčeho zneužívá. Obzvlášť když si dovolili zajít až takhle daleko. Ředitel školy ještě ten den ve škole svolal všechny žáky do tělocvičny, kde promluvil do jejich duší a děvčatům poradil: „Jestli máte takové problémy, nebo jste je měly, obraťte se na své sourozence. A jestli žádného nemáte, obraťte se na své rodiče. Ti by vám měli pomoci ze všech nejvíce. Vy všichni jste jako má rodina, která dospívá. Vím, že pro některé z vás je to těžké, ale ujišťuji vás. My všichni stojíme při vás. Pomůžeme vám s jakýmkoliv problémem. Od toho jsme tu my, pedagogové.“ Hned jak skončil, všichni začali tleskat řediteli, protože věděli, na koho se mají v takové situaci obrátit. K mikrofonu šla Lenka, která jim vše řekla.
„Vím, jaké to je,“ začala se slovy Lenka, „sama jsem to právě zažila. Nebýt mé sestry a jejího přítele, doteď bych to držela v sobě a den co den bych se sem bála jít. Popravdě jsem se přihlásila na facebooku, protože jsem viděla sestru, jak si chatuje s kluky a píše si s nimi zprávy. Když jsem to u ní viděla, hned jsem si ho založila a od té doby začaly být problémy. Vím, že pro některý to bude znít dost divně, ale já jsem proto, aby se facebooku zrušil. Není to jenom o tohle. V dnešní době, co můžete slyšet více lidí, co jsou takhle zneužíváni. Všichni bychom se měli zamyslet nad tím, co vlastně děláme. Děláme to pro srandu, nebo proto, abychom se třeba někomu pomstili? Obě tyto věci jsou špatné. Když si někdo něco rozmyslí, tak by se měl zamyslet, jestli to je správně. Někdy dbejte na radu toho druhého. Možná si v budoucnosti na toto vzpomenete a řeknete si, že ta holka měla ve skutečnosti pravdu. Že tohle vše ubližuje i lidem, kteří se nemají na nikoho obrátit. I tohle se může stát. Není to správné,“ řekla Lenka a šla zpátky k Dianě, kde ji objala kolem krku.
„Děkuji,“ řekla Lenka. Všichni v tělocvičně začali tleskat ještě více než řediteli. Všichni stoupali z laviček. Ti všichni si uvědomili, že to, co dělají, může být pro ostatní utrpení nebo i něco horšího. Dianini a Lenčinčini rodiče jsou na obě hrdé. Sami si teď uvědomili, že ji obvinili neprávem. Lenčin projev vzbudil ve všech důvěru, která se bude přenášet z generace na generaci.

O 4 roky později
Diana a Tomáš měli před měsícem svatbu a čekají spolu miminko. Lenka studuje stření školu a její známky se vrátily na její původní úroveň hned, jak si ulevila od bolesti, kterou měla. Při cestě do školy uviděla celou partičku v parku, jak tam uklízí. Chvíli se zastavila na místě a řekla si v duchu: „Kašlu na ně. Už se jich nebojím tak, jak před tím.“ A šla dál v cestě. Všichni se jenom na ní podívali. Nejvíce pro ně bylo zvláštní, že za ní přiběhl její přítel a chytli se za ruce a pokračovali v cestě dál. Uvědomili si, že to co udělali, bylo špatně. Uvědomili si to ale hodně pozdě a teď se na sebe dívají, jak dopadli. Všichni na základní škole se svěřují buď svým sourozencům, rodičům nebo učitelům na škole. Pro ty děti je to úleva od bolesti, kterou prožívaly. Na nástěnce ve škole visí napsaný celý proslov, který měl ředitel s Lenkou.

Názor autora
Já osobně mám založený facebook, ale nikdy jsem ho nezneužila proti někomu a ani nebudu. Založila jsem si facebooku jenom proto, abych si s někým mohla psát dopisy nebo zprávy. Stejně na něm trávím málo času, protože jsou i jiné zábavy, které nás můžou bavit. Nemusíme pořád sedět u počítače. Na světě je mnoho věcí. Nejenom počítač, ale i lidé, kterým můžete poradit nebo poskytnout pomoc, pokud ji potřebují.

Malá rada pro ty, co toto budou číst
Jestli máte doma děti, zeptejte se jich, jestli nemají takové problémy. Mohou to před vámi ukrývat a trápit se tím. Vy to nemusíte ani poznat, ale přesto se jim zeptejte.

Soutěž „Moje soukromí! Nekoukat, nešťourat!“